Zase tady

Uf, tak kde začít...
Zkrácená verze posledního roku a půl.

• Stále jsem s mužem, dokonce už jsme od našeho sedmého výročí zasnoubeni (hurááá.) 
• Byla jsem tolikrát v nemocnici, že už znám sestřičky jménem. 
• Trhla jsem světový rekord v rychlosti přemístění - podlaží - přízemí. 2 a půl sekundy. Mám památku v podobě Homerova obličeje na pravém koleni. (Velká dlouhá jizva přes kloub.) A ty zlámaný hnáty už srostly.
• Přestavujeme dům. Je špatné, když nevíte, co chcete. Mnohem horší je, když máte zcela přesnou představu co chcete, jak to má vypadat a kolik zhruba stát (to znamená, cenová vyšší střední třída) a obchody tuto představu s vámi nesdílejí. Rok jsme hledali čistě bílé obdélníkové dlaždičky do koupelny. A obklad do kuchyně. A samotnou kuchyň. Nadčasový venkovský styl, a la americký středozápad namixovaný s anglickým venkovem, bez navigačních cedulek "Kitchen, home sweet home a living room". Většinu máme, jen chybí nábytek. Rok budeme žít v nábytkoprázdnu, než sebereme dostatek sil hledat to pravé pro nás.
• Umřel nám Bond - ten nejlepší, nejchlupatější, nejsmradlavější a nejvíc samorost pes. :(
• Věnujeme se postcrossingu. Takže máme doma miliony pohlednic k odeslání, obálky se známkami a důvěrný vztah s pošťačkou, co nám nosí kvanta pošty z ciziny. (Kouká na nás jak na špiony z Ameriky, stále jsme jí neřekli, co za tím stojí.)
• Stále miluju second-handy. A mám tragicky malou skříň.
• A od září u nás bydlí celá bílá Kočka Vločka. Muž ji nechtěl, ale už ji miluje. 

Jaro... A co se stalo...

Takže ...

• Dodělala jsem sérii v copu (došly mi kaloty, ale až je dokoupím, asi ještě něco vytvořím)
• Chytila jsem od své drahé maminky střevního bacila. Hořký čaj, rohlyk, záchod, spánek. Pořád dokola. Fakt díky mami.
• Muž mě vezme do Paříže! Místo šmigrustu! Jupííí! 
• V týdnu jsme navozily na můj extra úžasný cihlový english style záhon kůru. Ta kůra neuvěřitelně smrdí.
• Z jarní výstavy zde v obci jsem si jako vždy odnesla jen kvítka. A dozdobila si je sama (hyacinty do košíku a kukačky ve džbeříku na okno.) Přišla jsem pět minut po otevíračce a v tu dobu zdejší drsné pindulíny a bydlenky (pozná se podle počtu dětí táhnoucích za sebou) odcházely s plnými taškami dekorací. Z těch osmi věcí mělo 7 z nich bílou barvu a napsáno garden+paris+home sweet home (všechno naráz z různých stran) a křepelčí vajíčka a divoké lýkové zdobení a mě se krčil nos zhnusením. Byl zde 1 (!) košík s kraslicemi, ale protože jedu na Velikonoce pryč, nechala jsem je být. (Muž dostane místo vajca makronku.)
• Mrzne až praští (opravdu nám práská ve střeše.)
• Udrátovala jsem si čtyři brože (jenže nemám brožové můstky :D)

DIY - korálkový límeček

Brouzdala jsem dnes po blozích (za odměnu :P) a narazila u Deňule na návod na minimalistický límeček. Inu, zaujalo mě to, ikdyž jsem před tím neměla o nic takového výraznější zájem (asi, že jsem všude viděla jen takové celokrkové mohutné límce s na látce našitými obr voskovkami), ale tento minilímeček mě donutil si něco takového taky vyrobit.

Co k tomu:

• silnější a slabší drát
• kleště
• korálky podle vkusu
• kroužky
• řetízek
• karabinku
• něco na ohýbání (já použila velkou sklenici z Ikea)

Tady vidíte původní návod, já mám k němu pár "vylepšováků":

1.  Použila jsem jeden kus silnějšího drátu na každou půlku límečku. Nejdříve jsem ohnula větší oblouk, kleštěmi udělala rožek a menší méně zaoblila. 

    2. Na koncích jsem udělala kulatými kleštěmi očka a spojila je dvěma kroužky. 

    3. Část s očky a kroužky dáme na vnější stranu - za kroužky bude držet řetízek.

    4. Nachystáme si korálky. Já chtěla něco třpytivého (jsem straka!), měla jsem směsku různých ohňovek, k průhledným jsem přidala i šest starorůžových. (Rozdělte si množství napůl!)

5. Tenkým drátkem jsem začala vyplétat jednotlivé půlky límečku - chaoticky, co druhé provlečení drátku - navléknutý korálek.

  

    6. Takto vypadají obě vypletené půlky - teď už stačí jen zkompletovat - za kroužky na krajích připevnit řetízek, uprostřed něj karabinku a obě půlky límečku opět spojit dvěma kroužky.

    7. A toto je výsledný límeček! Na krku sedí hned u lícních kostí a nádherně se třpytí a přitom není extrémně výrazný. Výroba je super jednoduchá (když ho nechcete vyplétat), ale i s výpletem mi práce trvala necelou hodinku.

Děkuji Deňuli za inspiraci!

Nezapomeňte se podívat na Facebookové stránky, kde mám své ostatní vytvořené kousky! A také na fler.cz :)

B 12 a trocha textu

Dietu už zvládám líp, jsem ve stavu, kdy mi připadá, že toho jím neskutečné množství - s efektem hladu po následující hodině, holt jsou to taková plnidla. Dneska byla ryba, fazolky, brambory a salát a kupodivu muž všechno snědl a prohlásil, že to bylo dobré. Chudák, už z té zdravé stravy začíná blouznit.
Dnešní procházku jsme spojili s pochráněním (to znamená postaráním se) o krmelce a měla pak následovat menší tůra po okolí, ale po hodině vystavování se ledovému větru jsme to vzdali. Stejně, jako to vzdalo naše termoprádlo.

Následovala oslava, ubrečené děti, hovory H o tématech T, uřvané děti, listování novinami a odchod domů. Dárky se naštěstí libily.

A kroužkování! A upravování fotek! A vložení na internet!  A zítra uvidíte, na čem teď pracuji!

Dodělala jsem nějaké náramky, konkrétně tyto dva :)

Dlouhý den

Jeden by si řekl, že po dnešku bych měla zapadnout do postele a spát, jenže to nějak teď nejde. Asi jsem ne přetažená, ale rovnou přetržená :/

Začalo to ráno...

1. Mužův šéf se nám vloupal do domu a přál nám dobré ráno. To znamená, že jsem byla násilně probuzena, vyděšena a pak ještě poloslepá cloumala s mužem, aby vstal.
2. Jeli jsem nakupovat na oslavy (jak já ty oslavy "miluju") a poptat se na pár brigád. Nikdo mě nechce, ale 3 si na mě vzali kontakt, jednou zapsali na seznam (a byla jsem na prvním místě) a jednou doporučili pobočku v jiném městě. 
3. Kroužkovala jsem, konečně mám velikosti kroužků na trianglovou vazbu, dokumentace práce zde :)
4. Muž odešel na mysliveckou schůzi a já po ranním nákupu začala opět držet 60 dní diety podle Petra Havlíčka (se s tím mým zadkem za chvíli nevejdu do futer.)
5. Muž volá, že se ještě půjdeme projít. V pět odpoledne. Začínala jsem mít hlad, chtěla jsem si po opravdu chabé svačině začít chystat večeři.
6. Na procházce jsme zatmili, to se stává, ale my byli uprostřed lesa. A v žaludku mi děsivě kručelo.
7. Nevím jak, ale došli jsme domů. Muž vysmátý, protože u myslivců měl svíčkovou a pivo, já tři sušenky a odtučněný jogurt. Měla jsem třepavku, vidiny a ve vzduchu přede mnou se vznášela miska pudingu.
8. Na večeři jsem uklohnila podle rozpisu kuře a rýži. A salát. Muž poznamenal, abych se náhodou z toho množství nepřejedla a že si to mám dát na dezertní talíř, ať z toho nechytám deprese.
9. Padla jsem čelem do polštáře a čekala, až dostanu z pobuřující lžičky olivového oleje trochu energie.
10. Muž usnul a já čučím do zdi. V žaludku mi probíhá revoluce, trpím prochlazením externích částí těla, kleště neudržím a nemůžu usnout. A ráno mě čeká knackerbrot s  tvarohem. 

Facebook? Ale fuj!

Facebook

Založila jsem facebookovou stránku pro mou bižuterii pod jménem Virus!

Naleznete jí zde : Facebook - Virus.bijoux

Kromě veškerých výrobků zde budu uveřejňovat novinky, soutěže a nějaké ty zákulisní informace!

Nechci zahltit Malou skříň jenom bižutérkou, přece jenom je to skříň na všechno...:)

Edit: Jelikož jsem časem dospěla k názoru, že Iru je pro komerční svět škoda .D (a taky mě nějak to neustálé vystavování se na oči všech - co kdy kde kam a proč- přestalo bavit, zrušila jsem facebook. A mám věčně vypnutý telefon - omlouvám se mami :))

B 11

Dneska jsem zase fotila, včera nebyl čas (rozuměj, byly jsem s maminkou nakupovat a mám pro muže klobouk, pro mě taky a k tomu černé lodičky), ale protože jsem líná a nemám zatím nic dalšího vyrobeného (asi mám zdechlotu) budu opět zveřejňovat po kouskách, ať tu nevznikne týdenní prázdno.

Fialová entropie vznikla z oddílu v krabici s fialovými korálky, byla to taková směska, všeho málo na vlastní kousek bižu. Tak jsem udělala fialový chaos. A obšívané kuličky k tomu.